VLHKOST VZDUCHU



V atmosféře se voda vyskytuje ve třech skupenstvích plynném, kapalném a pevném. Vlhkost vzduchu je meteorologický prvek popisující množství vodní páry ve vzduchu, která vzniká vypařováním vody z řek, rybníků, jezer, moří, půdy a z povrchu rostlin a živočichů.

Rozdělení vlhkosti:

  1. Absolutní vlhkost vzduchu - se určuje hmotností vodní páry obsažené ve vzduchu o objemu 1 m3. Je-li vzduch za dané teploty vodní párou nasycen, má největší možnou vlhkost. Nemůže přijímat další vodní páru. Ochladí-li se vzduch, který je vodní parou nasycen, část vodní páry zkapalní. Zvýši-li se naopak teplota vzduchu, který je vodní parou nasycen, může příjmout další vodní páru. Na vlhkost vzduchu má proto vliv i jeho teplota.

  2. Relativní vlhkost vzduchu - slouží pro praktické posouzení vlhkosti vzduchu. Vypočítáme ji, jestliže dělíme absolutní vlhkost vzduchu největší absolutní vlhkostí vzduchu za dané teploty. Relativní vlhkost se uvádí v procentech.
         Dokonale suchý vzduch má relativní vlhkost 0 %.
         Je-li vzduch vodní parou nasycen, má relativní vhkost 100 %.
    Vypařování vody z pokožky našeho těla je důležitým činitelem pro regulaci teploty těla. Čím větší je relativní vlhkost vzduchu kolem nás, tím pomaleji se voda z povrchu našeho těla vypařuje a naopak. Vlhkost vzduchu v okolí člověka má proto veliký význam pro jeho pracovní výkon a zdravotní stav. Nejpříznivější relativní vlhkost vzduchu v uzavřené místnosti při teplotě asi 20 °C je 50 % - 70 %.

Relativní vlhkost vzduchu se měří vlhkoměry, nebo hygrografy.



Prvky